{"id":147,"date":"2011-03-11T11:56:22","date_gmt":"2011-03-11T11:56:22","guid":{"rendered":"http:\/\/www.dokosmuskrtkem.cz\/wordpress\/?p=147"},"modified":"2011-08-08T09:45:39","modified_gmt":"2011-08-08T09:45:39","slug":"cviceni-dela-mistra","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.dokosmuskrtkem.cz\/wordpress\/?p=147","title":{"rendered":"Cvi\u010den\u00ed d\u011bl\u00e1 mistra"},"content":{"rendered":"

Matt Phillips<\/em><\/p>\n

Absolventa St\u0159edn\u00ed \u0161koly v Lake Orion z ro\u010dn\u00edku 1983 Andrewa Feustela, kter\u00fd z\u00edskal doktor\u00e1t v oboru geologick\u00fdch v\u011bd, nikdy ani nenapadlo, \u017ee by se stal \u201echirurgem\u201c. Nyn\u00ed v\u0161ak, kdy\u017e se stal astronautem NASA a \u010dlenem sedmi\u010dlenn\u00e9 pos\u00e1dky, kter\u00e1 se m\u00e1 vydat do vesm\u00edru opravit Hubble\u016fv dalekohled, se zm\u00ednky o \u201echirurgick\u00e9 pr\u00e1ci\u201c objevuj\u00ed b\u011bhem v\u00fdcviku \u010d\u00edm d\u00e1l \u010dast\u011bji.<\/h5>\n
\"Andrew<\/a>

Andrew Feustel b\u011bhem mise STS-125<\/p><\/div>\n

Vrchn\u00ed \u0159editel letu Tony Ceccacci \u0159\u00edk\u00e1: \u201eTato mise je sp\u00ed\u0161e n\u011bco jako operace mozku. Kv\u016fli slo\u017eitosti za\u0159\u00edzen\u00ed jsou v\u00fdstupy do otev\u0159en\u00e9ho kosmick\u00e9ho prostoru srovnateln\u00e9 s t\u00edm, kdy\u017e chirurg na opera\u010dn\u00edm stole obratn\u011b d\u011bl\u00e1 velmi n\u00e1ro\u010dnou pr\u00e1ci.\u201c<\/p>\n

A\u010dkoli se toto p\u0159irovn\u00e1n\u00ed m\u016f\u017ee zd\u00e1t p\u0159ita\u017een\u00e9 za vlasy, statistika hovo\u0159\u00ed za v\u0161e. V dob\u011b, kdy se pos\u00e1dka STS-125 vyd\u00e1 8. \u0159\u00edjna 2008 do vesm\u00edru, bude m\u00edt za sebou t\u00e9m\u011b\u0159 \u0161est let v\u00fdcviku pro misi, kter\u00e1 potrv\u00e1 jeden\u00e1ct dn\u00ed. Naproti tomu v\u0161eobecn\u00fd l\u00e9ka\u0159 studuje medic\u00ednu p\u011bt a\u017e sedm let a d\u011bl\u00e1 ji pak cel\u00fd \u017eivot.<\/p>\n

Andrew Feustel o tom \u0159\u00edk\u00e1: \u201eV\u00fdcvik zalo\u017een\u00fd na opakov\u00e1n\u00ed a p\u0159esn\u00fdch detailech n\u00e1m umo\u017e\u0148uje pochopit v\u0161echny str\u00e1nky na\u0161eho \u00fakolu a vytv\u00e1\u0159\u00ed vysokou pravd\u011bpodobnost \u00fasp\u011bchu.\u201c<\/p>\n

Mise k Hubbleovu dalekohledu je jedine\u010dn\u00e1 v tom, \u017ee konstrukt\u00e9\u0159i dalekohledu v\u016fbec nep\u0159edpokl\u00e1dali, \u017ee by se n\u011bkdy prov\u00e1d\u011bly jeho opravy, a proto bylo nutn\u00e9 k proveden\u00ed t\u011bchto detailn\u00edch \u00fakol\u016f vyvinout nov\u00e9 metody a nov\u00e1 za\u0159\u00edzen\u00ed.<\/p>\n

Jeliko\u017e pos\u00e1dka provede p\u011bt bezprost\u0159edn\u011b na sebe navazuj\u00edc\u00edch v\u00fdstup\u016f do voln\u00e9ho kosmick\u00e9ho prostoru a str\u00e1v\u00ed mimo raketopl\u00e1n celkem 32 hodin, co\u017e dosud nem\u00e1 obdoby, mus\u00ed tomu odpov\u00eddat i v\u00fdcvik a n\u00e1stroje.<\/p>\n

Andrew Feustel uv\u00e1d\u00ed: \u201eJeden z \u00fakol\u016f, kter\u00e9 provedeme, spo\u010d\u00edv\u00e1 v demont\u00e1\u017ei panelu, kde je 110 malink\u00fdch \u0161roubk\u016f, kter\u00e9 p\u016fvodn\u011b v\u016fbec nebyly ur\u010deny k tomu, aby se n\u011bkdy demontovaly, a to abychom vym\u011bnili z\u00e1kladn\u00ed desku po\u010d\u00edta\u010de.\u201c A dod\u00e1v\u00e1: \u201eKdy\u017e si k tomu p\u0159id\u00e1te stav bezt\u00ed\u017ee, je to \u00fakol je\u0161t\u011b o pozn\u00e1n\u00ed n\u00e1ro\u010dn\u011bj\u0161\u00ed.\u201c<\/p>\n

Pro \u0159e\u0161en\u00ed t\u011bchto \u00fakol\u016f museli in\u017een\u00fd\u0159i NASA vyvinout nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00ed inovativn\u00ed n\u00e1stroje, mimo jin\u00e9 pr\u016fhlednou desku pro tuto operaci, kter\u00e1 umo\u017en\u00ed, aby astronaut\u016fm p\u0159i pr\u00e1ci nic nebr\u00e1nilo ve v\u00fdhledu, ale z\u00e1rove\u0148 chr\u00e1n\u00ed p\u0159ed \u00fanikem \u0161roub\u016f a \u00falomk\u016f do kosmick\u00e9ho prostoru.<\/p>\n

Simulaci \u00fakol\u016f, kter\u00e9 bude ve vesm\u00edru prov\u00e1d\u011bt, cvi\u010d\u00ed pos\u00e1dka STS-125 na za\u0159\u00edzen\u00edch v Goddardov\u011b st\u0159edisku pro vesm\u00edrn\u00e9 lety (Goddard Space Flight Center) v m\u011bste\u010dku Greenbelt ve st\u00e1t\u011b Maryland a v Johnsonov\u011b vesm\u00edrn\u00e9m st\u0159edisku v Houstonu ve st\u00e1t\u011b Texas.<\/p>\n

V Goddardov\u011b st\u0159edisku nacvi\u010duj\u00ed astronauti prov\u00e1d\u011bn\u00ed \u00fakol\u016f na maket\u011b skute\u010dn\u00e9ho Hubbleova dalekohledu spole\u010dn\u011b s jeho konstrukt\u00e9ry a in\u017een\u00fdry, co\u017e umo\u017e\u0148uje intenzivn\u00ed opakovan\u00fd n\u00e1cvik operac\u00ed a diskuse s in\u017een\u00fdry o tom, jak a co se bude prov\u00e1d\u011bt. A\u010dkoli toto prost\u0159ed\u00ed nab\u00edz\u00ed v\u00edce \u010dasu k n\u00e1cviku a lep\u0161\u00ed interakci, nem\u016f\u017ee zprost\u0159edkovat podm\u00ednky, s nimi\u017e se astronaut setk\u00e1 ve vesm\u00edru. Aby je astronauti za\u017eili, musej\u00ed tr\u00e9novat tak\u00e9 v laborato\u0159i bezt\u00ed\u017en\u00e9ho stavu (Neutral Buoyancy Laboratory) v Houstonu. Tato vodn\u00ed laborato\u0159 o objemu asi 23,5 milion\u016f litr\u016f obsahuje dal\u0161\u00ed maketu Hubbleova dalekohledu a pom\u00e1h\u00e1 navodit pod hladinou stav bezt\u00ed\u017ee podobn\u00fd tomu ve vesm\u00edru. \u201ePod vodou str\u00e1v\u00edme hodn\u011b \u010dasu, proto\u017ee je to nejbli\u017e\u0161\u00ed mo\u017en\u00e1 simulace prost\u0159ed\u00ed, v n\u011bm\u017e budeme ve vesm\u00edru pracovat,\u201c \u0159\u00edk\u00e1 Andrew Feustel.<\/p>\n

\u201eJeliko\u017e se na\u0161e mise trochu zpozdila, m\u00e1me tak o n\u011bco v\u00edce \u010dasu na dal\u0161\u00ed p\u0159\u00edpravu a n\u00e1cvik,\u201c \u0159\u00edk\u00e1 Andrew Feustel a dod\u00e1v\u00e1: \u201eMus\u00edm ale p\u0159iznat, \u017ee se u\u017e nem\u016f\u017eu do\u010dkat, a\u017e mise odstartuje a my sv\u016fj v\u00fdcvik uplatn\u00edme ve vesm\u00edru.\u201c<\/p>\n

I kdy\u017e si v\u00e1\u017e\u00edm toho, \u017ee n\u011bkte\u0159\u00ed astronauti, jako nap\u0159\u00edklad michigansk\u00fd rod\u00e1k dr. Jerry Linenger, jsou z\u00e1rove\u0148 l\u00e9ka\u0159i, mohu \u0159\u00edci, \u017ee pr\u00e1ci \u201evesm\u00edrn\u00fdch chirurg\u016f\u201c vy\u0161kolen\u00fdch v NASA nyn\u00ed obdivuji je\u0161t\u011b v\u00edce.<\/p>\n