{"id":149,"date":"2011-03-11T11:58:01","date_gmt":"2011-03-11T11:58:01","guid":{"rendered":"http:\/\/www.dokosmuskrtkem.cz\/wordpress\/?p=149"},"modified":"2011-08-08T09:47:39","modified_gmt":"2011-08-08T09:47:39","slug":"proc-letat-do-vesmiru","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.dokosmuskrtkem.cz\/wordpress\/?p=149","title":{"rendered":"Pro\u010d l\u00e9tat do vesm\u00edru?"},"content":{"rendered":"

Matt Phillips<\/em><\/p>\n

Ot\u00e1zka \u201ePro\u010d l\u00e9tat do vesm\u00edru?\u201c prov\u00e1z\u00ed Americk\u00fd \u00fa\u0159ad pro letectv\u00ed a kosmonautiku od jeho vzniku v roce 1958 a p\u0159etrv\u00e1v\u00e1 dodnes. V 60. letech 20. stolet\u00ed, kdy prezident Kennedy vyzval n\u00e1rod k \u201ep\u0159ist\u00e1n\u00ed \u010dlov\u011bka na M\u011bs\u00edci a jeho bezpe\u010dn\u00e9mu n\u00e1vratu na Zemi\u201c, byl tento c\u00edl sou\u010d\u00e1st\u00ed z\u00e1vod\u016f se Sov\u011bty. Jakmile bylo c\u00edle dosa\u017eeno, stal se hlavn\u00edm t\u00e9matem v\u011bdeck\u00fd v\u00fdzkum, pot\u00e9 b\u00e1d\u00e1n\u00ed o mo\u017enostech vytvo\u0159en\u00ed vesm\u00edrn\u00fdch koloni\u00ed a mezit\u00edm vesm\u00edrn\u00fd v\u00fdzkum zaji\u0161\u0165oval inovaci a technick\u00fd pokrok. Samoz\u0159ejm\u011b po celou tu dobu si lety do vesm\u00edru uchov\u00e1valy n\u00e1dech n\u011b\u010deho \u00fa\u017easn\u00e9ho. P\u0159iznejme si, \u017ee cestovat vesm\u00edrem je opravdu par\u00e1da!<\/h5>\n
\"Andrew<\/a>

Andrew Feustel b\u011bhem mise STS-125. Foto NASA<\/p><\/div>\n

V ka\u017ed\u00e9m \u010dlov\u011bku se probud\u00ed pocit hrdosti, kdy\u017e si vybav\u00ed, jak Neil Armstrong poprv\u00e9 stanul na povrchu M\u011bs\u00edce, ale abychom skute\u010dn\u011b pochopili v\u00fdznam vesm\u00edrn\u00e9ho v\u00fdzkumu pro technick\u00fd pokrok, sta\u010d\u00ed se rozhl\u00e9dnout po dom\u00e1cnosti.<\/p>\n

Projd\u011bte se doma a uvid\u00edte v\u00fdsledky n\u011bkter\u00fdch technologi\u00ed odvozen\u00fdch z vesm\u00edrn\u00e9ho v\u00fdzkumu, mimo jin\u00e9 infra\u010derven\u00e9 teplom\u011bry, syst\u00e9my pro filtraci vody, obohacenou kojeneckou v\u00fd\u017eivu, bateriov\u00e9 elektrick\u00e9 ru\u010dn\u00ed n\u00e1\u0159ad\u00ed, neviditeln\u00e9 zubn\u00ed m\u016fstky, izola\u010dn\u00ed n\u00e1t\u011brov\u00e9 hmoty, satelitn\u00ed za\u0159\u00edzen\u00ed atd. To v\u0161e by mo\u017en\u00e1 dnes nebylo skute\u010dnost\u00ed, kdyby t\u011bchto technologi\u00ed nebylo pot\u0159eba nejprve pro pou\u017eit\u00ed ve vesm\u00edru.<\/p>\n

A\u017e tedy 8. \u0159\u00edjna 2008 vystoup\u00ed absolvent St\u0159edn\u00ed \u0161koly v Lake Orion na palubu raketopl\u00e1nu Atlantis a vyd\u00e1 se do vesm\u00edru, aby opravil Hubble\u016fv dalekohled, je d\u016fvod\u016f pro\u010d let\u011bt hned n\u011bkolik. Andrew Feustel \u0159\u00edk\u00e1: \u201eStejn\u011b jako v ka\u017ed\u00e9 jin\u00e9 profesi mus\u00edte c\u00edtit, \u017ee to, co d\u011bl\u00e1te, k n\u011b\u010demu bude,\u201c a dod\u00e1v\u00e1: \u201ePln\u011b rozum\u00edm programu i rizik\u016fm a v\u011b\u0159\u00edm, \u017ee p\u0159\u00ednosy nad riziky v\u00fdrazn\u011b p\u0159eva\u017euj\u00ed.\u201c<\/p>\n

P\u0159\u00ednosy Feustelovy mise k Hubbleovu dalekohledu jsou v\u00fdznamn\u00e9. Jeliko\u017e byl Hubble\u016fv vesm\u00edrn\u00fd dalekohled poprv\u00e9 vypu\u0161t\u011bn na ob\u011b\u017enou dr\u00e1hu v roce 1990, musela NASA v souvislosti s n\u00edm \u0159e\u0161it \u0159adu \u00fakol\u016f, ale d\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed je to, \u017ee dalekohled je tak\u00e9 zdrojem bezpo\u010dtu v\u011bdeck\u00fdch objev\u016f. Po ur\u010dit\u00fdch \u00faprav\u00e1ch po\u0159\u00eddil Hubble\u016fv dalekohled sn\u00edmky, kter\u00e9 pat\u0159\u00ed k tomu nej\u00fachvatn\u011bj\u0161\u00edmu, co kdy lidsk\u00e9 oko spat\u0159ilo. Vedle z\u00edsk\u00e1n\u00ed specifick\u00fdch \u00fadaj\u016f tyto sn\u00edmky poodhalily tajemstv\u00ed vesm\u00edru a mimo jin\u00e9 potvrdily, \u017ee n\u00e1\u0161 vesm\u00edr vznikl p\u0159ed 14 miliardami let a \u017ee ka\u017ed\u00e1 galaxie m\u00e1 \u010dernou d\u00edru, kter\u00e1 se pod\u00edl\u00ed na p\u016fsoben\u00ed gravita\u010dn\u00edch sil na hv\u011bzdy, vysv\u011btlily cyklus vzniku a z\u00e1niku hv\u011bzd atd.<\/p>\n

\u201eHubble\u016fv vesm\u00edrn\u00fd dalekohled je nesm\u00edrn\u011b cenn\u00fd v\u011bdeck\u00fd n\u00e1stroj,\u201c uv\u00e1d\u00ed Feustel, \u201ev\u011bdeck\u00fdch p\u0159edn\u00e1\u0161ek \u010derpaj\u00edc\u00edch \u00fadaje z Hubbleova dalekohledu bylo naps\u00e1no v\u00edce ne\u017e o \u00fadaj\u00edch z jak\u00e9hokoli jin\u00e9ho n\u00e1stroje v\u011bdeck\u00e9ho v\u00fdzkumu.\u201c<\/p>\n

Hubble\u016fv dalekohled je velk\u00fd p\u0159ibli\u017en\u011b jako d\u00e1lkov\u00fd autobus a vzn\u00e1\u0161\u00ed se na ob\u011b\u017en\u00e9 dr\u00e1ze ve v\u00fd\u0161ce p\u0159ibli\u017en\u011b 560 kilometr\u016f nad zemsk\u00fdm povrchem. Pohybuje se rychlost\u00ed asi 28.000 kilometr\u016f za hodinu, co\u017e znamen\u00e1, \u017ee Zemi ob\u011bhne ka\u017ed\u00fdch 97 minut.<\/p>\n

A\u017e Andrew Feustel s dal\u0161\u00edmi astronauty na palub\u011b raketopl\u00e1nu Atlantis provede b\u011bhem mise STS-125 opravy Hubbleova dalekohledu, posunou se mo\u017enosti let\u016f do vesm\u00edru a technick\u00fdch vymo\u017eenost\u00ed o dal\u0161\u00ed obrovsk\u00fd krok vp\u0159ed. Charlesu H. Duellovi, \u010dlenu komise Patentov\u00e9ho \u00fa\u0159adu USA v roce 1899, b\u00fdv\u00e1 p\u0159ipisov\u00e1n slavn\u00fd v\u00fdrok: \u201eV\u0161e, co je mo\u017en\u00e9 vynal\u00e9zt, ji\u017e bylo vynalezeno.\u201c<\/p>\n

Je z\u0159ejm\u00e9, \u017ee autor v\u00fdroku nep\u0159edpokl\u00e1dal pokrok, kter\u00e9ho dos\u00e1hnou na\u0161i v\u011bdci, in\u017een\u00fd\u0159i a astronauti, a \u017ee nedocenil mo\u017enosti, kter\u00e9 se p\u0159ed n\u00e1mi otev\u00edraj\u00ed, kdy\u017e se vyd\u00e1me na cestu ke hv\u011bzd\u00e1m.<\/p>\n

Dal\u0161\u00ed informace o Hubbleovu dalekohledu najdete na internetov\u00fdch str\u00e1nk\u00e1ch www.hubblesite.org<\/a>.<\/p>\n